Možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opava

Analýza sdružení obcí a odborníků „Voda v krajině“

I. Geneze

Při povodních v roce 1997 došlo v některých částech povodí řeky Opavy k záplavám, které způsobily rozsáhlé škody. Protože území patří k oblastem, která jsou v poslední době častěji postižena účinky velkých vod, vyvstala nutnost rozhodnout o koncepci protipovodňové ochrany.

Prvním návrhem řešení protipovodňové ochrany na řece Opavě byla v roce 1998 výstavba vodního díla Nové Heřminovy. Po námitkách ze strany občanů a občanských sdružení, že je přehrada předkládána jako jediné řešení, rozhodlo MZe  o vypracování studie „Možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opavy“, která se pokusila nalézt a posoudit další návrhy protipovodňové ochrany tohoto území.

Tento materiál byl poprvé představen veřejnosti v lednu 2001. Předložený návrh byl připomínkován jak ze strany občanů a nevládních organizací, tak ze strany organizací státních. Na tyto připomínky nebylo reagováno. V listopadu 2001 byly návrhy rozšířeny o studii zkapacitnění řeky Opavy přes město Krnov. Tato studie posuzuje opět pouze samostatnou variantu. Posouzení kombinace a spolupůsobení dvou nebo více variant je zpracovatelem studie z nejasných důvodů odmítáno, i když k tomu byl vyzván již několikrát.

Obec Nové Heřminovy se nechtěla smířit s myšlenkou vysídlení obce a nechala na své vlastní náklady zpracovat alternativní návrh Ing. Milanu Bilíkovi (autorizovaný inženýr a soudní znalec pro vodní stavby) a Ing. Miroslavu Dumbrovskému, CSc. (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Brno). Tento materiál byl dokončen v lednu 2002.

Dne 5. března 2002 bylo založeno občanské sdružení Voda v krajině. Toto sdružení se snaží nalézt optimální řešení protipovodňových opatření, a to dopracováním existujících poznatků, doplněním poznatků nových, jejich optimalizací a posouzením spolupůsobení jednotlivých opatření.

II. Materiály doposud použité zpracovateli studie MZe ČR

MZe ČR a Povodí Odry s.p. nechalo zpracovat 14 studií, např:

Vodohospodářská studie ochranných nádrží Nové Heřminovy na Opavě a Spálené na Opavici (VÚV TGM Brno, prosinec 1997)

Možnosti retenčních úprav v krajině povodí Opavy (VÚMOP Praha, Hydroinform a.s., Vodní zdroje Chrudim, červen 2000)

Ekonomická rozvaha rozpočtových nákladů retenčních úprav protipovodňové ochrany (VÚMOP Praha, 2000)

Možnosti retenčních úprav v krajině povodí Opavy – II.etapa (DHI Hydroinform a.s., AQUATIS a.s., povodí Odry a.s., prosinec 2000)

Studie sociálních souvislostí varianty VD Nové Heřminovy (VRV a.s., listopad 2001)

III. Ostatní doposud nepoužité materiály

Vodohospodářské posouzení podmínek pro protipovodňová opatření v povodí Opavy (ing. M. Bilík, Ing. M. Dumbrovský, CSc, leden 2002)

IV. Nedostatky předkládané studie

V rozporu s vládním materiálem „Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR“ z dubna 2000 neřeší předkládaná studie komplexně protipovodňovou ochranu celého povodí řeky Opavy:

- efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků

- pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území, a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků

- pro návrhy k ochraně opřed povodněmi je třeba využívat kvalitní informace o geomorfologii území, rostlinném pokryvu, složení půdy a moderní informační technologie umožňující modelování povodní, tj. informace, které zpřesňují vymezení rozsahu a průběhu povodní a zároveň dovolují posuzovat účinnost zvolených opatření podél celého vodního toku

- pro řízení opatření  k ochraně lidí  a majetku v zaplavovaných územích je třeba zkvalitnit informační systém při povodních a přípravu povodňových plánů

 (Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR – materiál vlády ČR z dubna 2000)

Charakteristika opatření

Opatření v krajině – omezeno pouze na vymezení ploch vhodných k zatravnění. Je zřejmé, že opatření v krajině sama o sobě nestačí k řešení povodňových situací, ale mohou výrazně přispět ke zpomalení odtoku vody z povodí do vodního toku.

Systém suchých ochranných nádrží – poldrů - zde platí totéž co v předchozím bodě – nádrže mohou být využity jako součást komplexní protipovodňové ochrany.

Zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově – návrh počítá se zkapacitněním koryta na průtok Q₁₀₀, což je nadstandardní ochrana a řeší ji necitlivě k současné zástavbě a bez návaznosti na možná opatření nad a pod městem Krnov. Zkapacitnění koryta zajišťující standardní protipovodňovou ochranu musí být opět součástí komplexní protipovodňové ochrany.

Výstavba ochranné vodní nádrže Nové Heřmínovy – vysoká účinnost při předpokládaném průtoku Q₁₀₀, ale ochrání pouze některé obce (Zátor, Brantice, Krnov a v menší míře další čtyři obce a město Opavu). Návrh neřeší protipovodňovou ochranu na řece Opavici. Významnými negativy tohoto opatření jsou mimo jiné: nutnost vysídlení obyvatel z obce Nové Heřminovy, značné zásahy do infrastruktury, střet zájmů se zákonem 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zásah do regionálního biokoridoru a významného krajinného prvku (VKP) niva řeky Opavy) a nutnost technické stabilizace toku pod vodním dílem z důvodů zastavení přísunu splavenin.

Všechna tato opatření byla posuzována samostatně, posouzení jejich možných kombinací a synergie účinků je odmítáno!

V. Návrhy

Aby bylo možno rozhodnout, jaká strategie protipovodňové ochrany je nejlepší (je třeba brát v úvahu nejen hlediska ekonomická a sociologická, ale i vliv jednotlivých opatření na životní prostředí a infrastrukturu), bylo by vhodné zahrnout do studií i tyto možnosti:

             Ochranná vodní nádrž Nové Heřmínovy v takové redukované podobě, která by nevyžadovala likvidaci obce Nové Heřminovy. Tuto variantu posoudit v součinnosti s níže navrhovanými opatřeními.

            Systém suchých nádrží – již existující studii rozšířit o prostory vymezené Ing. Bilíkem, případně je s nimi kombinovat.

            Využití retenční schopnosti údolní nivy řeky Opavy - tyto možnosti jsou nastíněny ve studii „Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice“ (Vodní zdroje Chrudim, červen 2000), avšak studie MZe s nimi nepočítá. Jednalo by se o využití možností rozlivů v neosídlených územích nivy řeky Opavy.

             Opatření v krajině – návrh doplnit o změny v lesním hospodaření, protierozní ochranu, provázání krajinných prvků, obnovení lužních porostů atd. Jedná se o dlouhodobé změny, které samy o sobě neochrání před velkou vodou, ale pokud má být řešení komplexní a má být účinné na celé ploše povodí, není možno je vynechat.

             Zkapacitnění koryt vodních toků ve městech a obcích - tyto možnosti jsou opět nastíněny ve studii „Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice“ (Vodní zdroje Chrudim, červen 2000). Studii MZe doplnit o možnosti zkapacitnění koryta řeky v obcích, které jsou ohroženy i zvýšenými průtoky a kde nejsou vhodné retenční prostory. Jedná se hlavně o horní toky řek Opava i Opavice, kde je možno provést prohrábky a rozšíření koryta, případně vybudovat odlehčovací kanál. Tyto zásahy lze řešit citlivě ke stávající zástavbě a jen na kapacitu odpovídající běžné ochraně sídel před povodněmi. 

             Kombinace stálého a mobilního ohrázování sídel – možnosti zemního ohrázování jsou opět nastíněny ve studii Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice (Vodní zdroje Chrudim, červen 2000), kde jsou posuzovány samostatně. Návrh je možno rozšířit o možnosti mobilních hrází v zastavěných částech obcí a měst.

             Výstražný a komunikační systém - dobudováním sítě srážkoměrných stanic, limnigrafů a komunikační sítě lze zlepšit informovanost obcí o povodňové situaci.

Je třeba zdůraznit, že do současné doby je v hodnoceném úseku Opavy a v menší míře Opavice zachována významná retenční funkce údolních niv v extravilánech, která významnou měrou ovlivňuje průběh povodňových průtoků. Proto je nevhodná jakákoli další urbanizace údolní nivy řeky Opavy mezi Krnovem a Opavou výstavbou průmyslových zón. Je společensky žádoucí volit takovou kombinaci protipovodňových opatření, která bude mít maximálně plošný účinek a která nebude vytvářet falešný pocit ochrany vedoucí k dalšímu nerozumnému vyžívání říčních niv.

Mapky

Přehledná situace v povodí řeky Opava

Protipovodňová ochrana katastrálních území řešená VD Nové Heřmínovy

Použité podklady:

Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR – materiál vlády ČR, duben 2000

Možnosti retenčních úprav v povodí Opava – informační materiál, MZe ČR ve spolupráci s AQUATIS, DHI Hydroinform, Povodí Odry, Vodní zdroje Chrudim, VÚMOP Praha, leden 2001

Snížení stoleté povodňové vlny Opavy v menších retenčních nádržích – ing. Bilík, leden 2002)

Možnosti zvýšení ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy – Povodí Odry s.p. ve spolupráci s AQUATIS, březen 2002

Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice - Vodní zdroje Chrudim, červen 2000

Sborník textů z konference „Voda v krajině“ – listopad 2001